Většina smluv na investiční životní pojištění je neplatných, varuje Chvojka. Poradil, co dělat.
V Česku jsou v současné době aktivní asi dva miliony smluv na investiční životní pojištění. Podle člena výboru spolku Podvedení klienti Jiřího Chvojky je to poměrně vysoké číslo vzhledem k tomu, že většina klientů na nich prodělává. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS popsal, jak situaci řešit a proč si dát pozor na daňové odpočty.
Mezi lety 2005 a 2013 bylo v Česku aktivních 10 milionů smluv na investiční životní pojištění, dnes jich je okolo dvou milionů. A to je poměrně vysoké číslo vzhledem k tomu, že každý klient na té smlouvě prodělává místo toho, aby spořil, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS člen výboru spolku Podvedení klienti Jiří Chvojka. „Pro 95 procent lidí je to nevýhodné a navíc mají pravděpodobně neplatné smlouvy, takže vlastně pomáhají pojišťovnám, aby se bezdůvodně obohacovaly,“ řekl Chvojka.
Zároveň vysvětlil, že když klient uzavřel smlouvu mezi lety 2005 a 2013, tak prvních pět let platil jen poplatky. „Vůbec neinvestoval, neměl žádné výnosy. Dva roky platil zprostředkovateli, pak dva roky pojišťovně a pak platil něco, čemu říkáme bulharská konstanta, což byl skrytý poplatek za vedení investičního účtu,“ popsal Chvojka s tím, že klienti neměli šanci to zjistit.
Lidem se podle něj mohlo stát, že si naspořili čtvrt milionu, ale zpátky dostali jen 100 tisíc právě kvůli poplatkům. Podle Chvojky mohou lidé ale problém řešit soudně, případně se obrátit na soukromé subjekty, které jsou ochotné pohledávky od lidí odkoupit. „Tu smlouvu mohou lidé vytáhnout ze šuplíku a mohou přijít k dalším desítkám tisíc korun, protože ta judikatura je nezpochybnitelná,“ řekl Cvhojka.
Je ale třeba dávat pozor na daňové odpočty. Finanční správa totiž upozornila, že situaci monitoruje a že by lidé případně museli vracet peníze, které už si odečetli. „Člověk může být popotahován finančním úřadem a zaměstnavatelé ještě navíc správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami, protože si tam snižovali ještě odpočty za sociální a zdravotní pojištění. Ti všichni pravděpodobně můžou dostat nějaký výměr,“ řekl Chvojka s tím, že ve finále by to měly zaplatit pojišťovny.
„Zaměstnanci a zaměstnavatelé by museli zaplatit zpětně neoprávněné odpočty, což může být až 10 let zpětně, a pak to budou vyžadovat po pojišťovnách,“ řekl expert a dodal, že je potřeba, aby se dohodlo ministerstvo financí, Česká národní banka, pojišťovny a i největší zaměstnavatelské svazy na nějakém generálním pardonu nebo na spolupráci, protože běžný zaměstnanec by mohl zaplatit zpětně až 144 000 Kč.
Další host, ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček podotkl, že pojistky jsou velmi sofistikovaný produkt. „Nelíbí se mi systém, jak jsou prodávány, protože aby člověk mohl uzavřít takto sofistikovanou smlouvu, tak by se s ní nejprve měl detailně seznámit,“ řekl Křeček s tím, že právě investiční životní pojištění je ještě daleko komplikovanější produkt, který pojí životní pojištění a složku jakéhosi spoření a investování. „Jsou to vlastně tři produkty v jednom a jenom to prostudovat je tak náročné, že si troufám říct, že většina lidí by se mu měla vyhýbat obloukem,“ podotkl ekonom.