O kvalitách a vlastnostech fondů, které jsou skrze investiční životní pojištění distribuovány se příliš nehovoří. Je to dáno tím, že získat o nich informace není vždy lehké.
V minulých dílech miniseriálu o investičním životním pojištění (Fond Shop č. 16 a 17) jsme se věnovali především poplatkovým strukturám produktů tohoto typu a zjednodušujícím ukazatelům, které pomáhají porovnat jejich nákladovou stránku. Tentokrát jsme se podívali na úroveň infolistů k fondům IŽP na stránkách pojišťoven.
V souvislosti s investičním životním pojištěním se poslední dobou nejvíce hovoří o vysokých poplatcích a netransparentních poplatkových konstrukcích. Spíše okrajově se hovoří o vlastnostech a kvalitách fondů, které se skrze pojištění distribuují. Je to asi mimo jiné proto, že získat informace o těchto fondech není vždy lehké.
Inspirováni testováním informačních listů k otevřeným podílovým fondům, které pravidelně provádí redakce časopisu Fond Shop, jsme se pustili do testování informačních materiálů k fondům investičního životního pojištění, které jsme nalezli – nebo se snažili nalézt – na stránkách pojišťoven. Skrze investiční pojištění se distribuují buďto externí otevřené podílové fondy nebo vlastní fondy.
NEROVNÁ SOUTĚŽ S OPF
Fondy pojišťoven v ČR dosud nemají pevný legislativní status a pravidla distribuce, která by regulovala komunikaci s investorem a povinně poskytované informační materiály. Legislativa se totiž na tento kombinovaný produkt dívá jako na primárně pojistný, což odpovídá jeho původnímu smyslu. Použití IŽP primárně jako pojistného produktu však stále není na trhu zakotveno jako standard a mnozí investoři jej používají primárně k aku-mulaci kapitálu nebo dokonce investování větších jednorázových částek.
Tak se de facto hladce obchází „překážky pro distribuci“, jakými je informování o možných rizicích spjatých s investováním na kapitálových trzích, stanovení rizikovosti fondu, určení investičního profilu investora, vyplnění investičního dotazníku a vedení investičního deníku.
Ačkoliv se na IŽP pohlíží jako na primárně pojistný produkt, částka, která do fondů pojišťoven proudí, není nijak regulována a jedná se i o desítky tisíc měsíčně nebo několikamiliónové jednorázové investice.
NEJASNÉ ZNAČENÍ
Fondy pojišťoven plní stejnou funkci jako otevřené podílové fondy. Jedná se o nástroj kolektivního investování, do kterého jsou pojišťovnou shromažďovány prostředky investorů, za které se pak nakupují cenné papíry. Ne vždy se pro fondy pojišťoven používá termínu „fond“. Můžeme se setkat také s označeními „programy investování“ nebo „portfolio“. Zatímco někdy se zřejmě jedná o fondy fondů, podobné klasickým, kde probíhá výběr a správa portfolia fondů, jindy se pouze nakupují podílové listy předem stanovených fondů a za to se strhává druhý manažerský poplatek. Některé fondy investují třebas jen do jediného podfondu a po čase vše přesunou do jiného, případně část prostředků ještě ponechávají v hotovosti.
METODIKA TESTOVÁNÍ
Při testování vycházíme z logiky klienta, který si skrze investiční životní pojištění nakupuje fond a hledá si o něm informace na stránkách pojišťovny. Preferuje jeden leták, kde najde vše podstatné. Jelikož v nabídce mnohých pojišťoven chybějí klasické dluhopisové a akciové fondy, hledali jsme u všech pojišťoven informace pokud možno k fondům smíšeným. Vybírali jsme pokud možno interní fondy pojišťovny, ne externí OPF, které pojišťovna jen distribuuje. V některých případech jsme byli nuceni udělat z tohoto pravidla výjimku, jelikož fond odpovídající těmto požadavkům nebyl k dispozici.
Hodnotili jsme dle kritérií, která byla redakcí Fond Shopu stanovena v minulých letech, a z těchto kritérií jsme vyřadili kritéria (například uvádění kvantifikativních ukazatelů), která by fondy IŽP obecně nesplnily. Soustředili jsme se spíše na základní informace.
PŘÍSTUP K INFORMACÍM
Prvním z hodnotících kritérií (viz. tab.1) bylo, nakolik jsou informace na stránkách pojišťovny přístupné. Tomuto kritériu byla přidělena váha 25 %.
Snažili jsme se vždy nalézt factsheet, sjednocující materiál, který by souhrnně na jednom místě uváděl veškeré podstatné informace o fondu. U velké části pojišťoven však žádný takový souhrnný materiál není k dispozici a informace jsou více či méně „rozesety“ po webových stránkách o produktu. Abychom nemuseli vyřazovat velkou část pojišťoven ze soutěže, hodnotili jsme také informace, vyvěšené na jedné nebo více webových stránek o produktu a smysluplnou organizaci těchto informací v jednom dokumentu nebo a jedné webové stránce jsme učinili jedním z hodnotících kritérií.
Dostupnost informačních materiálů o fondech pojišťoven je podobná jako u OPF. Hlavní rozdíl je v tom, že pro mnohé nějaký souhrnný informační materiál (factsheet) vůbec neexistuje a/nebo obsahuje poměrně málo informací.
POPIS FONDU
Váha tohoto kritéria v celkovém hodnocení je 20 %. Zatímco někdy je odkaz na poměrně kvalitní informace o fondech na stránkách umístěn zcela nevhodně a nenápadně, jindy jsou souhrnné informace sice „na ráně“, ale jejich rozsah je velmi omezený.
Které základní informace, popisující charakter fondu, jsou na webu k dispozici? Toto kritérium je ve srovnání s otevřenými podílovými fondy jednoznačně problémové. Zatímco externí Vyvážený OPF ČP Invest splnil všechna kritéria týkající se popisu, žádný z interních fondů se takovým výsledkemnepotvrdil a v průměru ostatních byla uvedena pouze čtvrtina požadovaných informací. Úroveň se přitom výrazně lišila.
DATA O FONDU
Kvalita a dostupnost základních dat o fondech měla v hodnocení váhu 25%. V tomto kritériu jsme byli výrazně benevolentnější nežli u OPF. Přesto z tohoto úhlu většina fondů nevypadá nejlépe. Až na tři fondy z šestnácti nebyla k dispozici informace o velikosti fondu, pouze u tři fondů jsme nalezli výši manažerského poplatku a pouze v jednom infolistu byla uvedena hodnota TER. U otevřených podílových fondů je přitom ab-sence těchto významných informací spíše výjimečná.
KVANTIFIKATIVNÍ UKAZATELE
Díky nižším minimálním úložkám oproti OPF a agresivnějším obchodním technikám, které IŽP často doprovází, se jak investoři do IŽP, tak jeho zprostředkovatelé rekrutují spíše z méně finančně vzdělaných vrstev oproti investorům do OPF a jeho zprostředkovatelů. Málokterý z klientů nebo dealerů pojištění se proto zajímá o kvantifikativní ukazatele a pojišťovny je u svých fondů ani neuvádí. Smyslem těchto ukazatelů je především srovnání s konkurenčními fondy a k tomu při investování přes IŽP většinou nedochází. Klienti si z úzké nabídky fondů vyberou ten, který je nejblíže jejich investičnímu profilu a tím rozmýšlení většinou končí.
Ačkoliv jsme u tohoto kritéria nejvíce slevili z požadavků oproti OPF, málokterý fond uspěl na sto procent. Nejproblémovějším požadavkem byla volatilita, která byla uvedena pouze u tří fondů. Váhu kritéria jsme stanovili na 10 %.
SLOŽENÍ PORTOFLIA
Tomuto kritériu jsme dali váhu 20 %. Informace o podkladových aktivech obvykle začínají a končí názvem podfondu, do kterého se prostředky investují. Často se nehovoří o podílu hotovosti v portfoliu, přesto, že výkonnost fondu fondů se výrazně liší od podkladových aktiv. Zjistit, v jakých základních aktivech prostředky investora končí, nebývá zdaleka lehké. Některé fondy např. pouze investují prostředky do podílových listů jediného externího fondu, který však není uveden a jehož výkonnost se liší od zhodnocení v daném fondu.
ZÁVĚREM
Pohlédneme-li do tabulky s hodnocením informačních materiálů, zjistíme, že kromě tří vlaštovek s hodnotou nad 60 %, která znamená poměrně přijatelnou kvalitu informací o fondu, jsou fondy pojišťoven spíše neprůhledné. Výsledky pod 30 % jsou tristní, u těchto fondů víceméně není jasné, co se s penězi děje. Doufejme, že tato anomálie bude brzy napravena, a standardy informování investorů o fondech pojišťoven se dostanou na stejnou úroveň, která je dnes běžná u otevřených podílových fondů.
Autor: Vít Kalvoda, Autor působí ve společnosti TANK s.r.o.
Zdroj: https://fondshop.cz/
Tag : Životní pojištění