Tunel přes životní pojištění

Ta by mohla pomoci například spotře-bitelům, kteří dnes přicházejí o peníze vinou skrytých poplatků v životním po-jištění. To by ovšem nesměla být připra-vována s asociacemi pojišťoven a jejich zástupců – „finančních poradců“.

Novelu chystá ministerstvo financí už déle než pět let. Prvním čtením prošla již před více než rokem. A i když je kolem ní spousta nejrůznějších zájmů a lobbingu, zajímat by měla především spotřebitele. Jsou to oni, kteří za po-platky ukryté v životním pojištění ročně zaplatí několik miliard. V životním pojiš-tění jsou uloženy stovky miliard a skryté poplatky z nich ukousnou v průměru více než pět procent ročně. Málokdo to však ví – ve smlouvách jsou poplatky zašifrovány jazykem práva a pojistné matematiky a schovány kdesi v desít-kách stran drobného písma.

„Finanční poradci“, se kterými se pojišťovna o zaplacené poplatky štědře dělí, spotřebitelům předkládají raději více motivující informace než fakt, že jen za podpis smlouvy budou platit ještě dva roky.

Kdo z těch, kterým nabízejí své smlou-vy, ví, že nabízené investování bude téměř zaručeně ztrátový podnik? Mnozí nevědí ani to, že ten „geniální investiční a důchodový produkt“ je ve skutečnosti životní pojištění.

Zoufalou situaci začalo v roce 2008 řešit ministerstvo financí, kde za tímto účelem vznikla „Pracovní skupina k distribuci na finančním trhu“. Uvnitř této skupiny i v dalších orgánech vlády probíhají ostré souboje o podobu novely. Spotřebitelé ovšem zůstávají mimo, do pracovní skupiny přijati vůbec nebyli. Novelu, která by je mohla ochránit, tak mohou vedle pravidelně obměňovaných ministerských úředníků zasáhnout pouze asociace pojišťoven a jejich ob-chodních zástupců.

Pokud bude novela reflektovat především zájmy pojišťoven a jejich prodejních sítí, pomůže nějak spotřebiteli? Nebo se bude opakovat historie z roku 2003, kdy byl „v zájmu ochrany spotřebitele a implemetace evropských směrnic“ schválen balíček dnes platných složitých a nepřehledných zákonů, které nejenže situaci nezlepšily, ale naopak znepřehlednily a v mnoha ohledech ještě zhoršily?

Dnes platný zákon má matoucí terminologii. Zástupce pojišťovny­ může vystupovat v roli nezávislého odborníka a nazývat se „finančním poradcem“ nebo jak se mu to zrovna hodí. Zodpovědnost za způsobenou škodu je rozmělněna a zavěšena do éteru mezi pojišťovnou a některým ze šesti typů a úrovní jejích zástupců. Umožňuje, aby zprostředkovatelé organizovaní do pyramidových organizací sjednávali smlou-vy, kterým sami nerozumějí, a dostávali za to obří odměny z peněz zaplacených drobnými investory.

Ačkoli ministerstvo financí odmítá se Sdružením obrany investorů komunikovat, podařilo se nám získat poslední návrh novely. Ten však tyto problémy bohužel řeší jen minimálně, anebo jen naoko.

Pokud v dalším čtení v Poslanecké sněmovně zásadním způsobem nezasáhne některý z poslanců, hrozí to, že se schválí další (z pohledu spotřebitele) v podstatě zbytečný zákon. Spotřebiteli by přitom pomohlo několik poměrně jednoduchých opatření, která můžeme snadno odkoukat od západních sousedů a jež by zajistila, že ví, s kým jedná a co si od něho kupuje.

Pomohlo by už jen důsledné používání srozumitelného označení – například klasického „pojišťovací agent“ místo libovolných zavádějících termínů typu „nezávislý poradce ekonomického životního plánování“ a podobně. Dále po-vinná registrace produktu a všech jeho poplatků v databázi, v níž je možné zobrazit srozumitelný standardizovaný info-list a graf ukazující, kolik peněz bude moci klient průběžně vybrat.

Žádoucí by byl i zákaz prodeje zaručeně ztrátových pro-duktů jednoznačně poškozujících spotřebitele a povinnost uvést veškeré inkasované poplatky srozumitelným způsobem. Právní a matematické vzdělání agentů, kteří by měli vědět, co vlastně sjednávají. A povinnost navrátit spotřebiteli jeho peníze, pokud by byl přes všechna tato bezpečnostní opatření šikovnými agenty podveden.

Pokud ale politici v našem kocourkovském rybníčku budou nadále naslouchat raději pojišťováckým kaprům, kteří předstí-rají, že si chtějí vypustit rybník, místo spotřebitelům, můžeme se těšit v lepším případě na další téměř zbytečnou novelu následovanou hlasitým poplácáním se po zádech. V horším případě na to, že zůstane v platnosti stávající zákon chránící pojišťovny a jejich zástupce před obíranými spotřebiteli.