O tom, že by Češi mohli podobně jako třeba Američané podávat hromadné žaloby, mluví politici už minimálně šest let. Díky novince by se poškozeným zákazníkům vyplatilo se soudit i kvůli škodě v řádu stovek korun. Zákon, který by hromadné žaloby zavedl, ale i přes řadu slibů v tuzemsku stále chybí.
Když ho loni v prosinci naposledy představilo ministerstvo spravedlnosti, slibovalo, že novinka začne platit od letošního června. Už teď je jasné, že Česko termín nestihne – návrh zatím neschválila ani vláda, ministerstvo navíc na konci dubna původní návrh změnilo. Nová verze mimo jiné zpřísňuje podmínky pro spotřebitelské organizace, které budou žaloby podávat, nebo zkracuje dobu, již mají poškození klienti pro přihlášení k žalobě.
Původně měli spotřebitelé půl roku, aby se k žalobě přidali. Nově zákon počítá se čtyřmi měsíci. „Úpravy nelze označit jen za kosmetické,“ míní advokát z Rowan Legal Lukáš Duffek. „Tento krok se může jevit pro spotřebitele jako nevýhodný, nicméně je vhodné dodat, že zkrácení lhůty pro přihlášení ve finále celkově zrychlí hromadné řízení. Vedou se přitom diskuse, zda by tato lhůta neměla být ještě kratší,“ dodává Duffek.
Další úprava však může celý soudní proces naopak výrazně prodloužit. Podle nového návrhu zákona by o všech hromadných žalobách měl rozhodovat pouze Městský soud v Praze. „Jakkoliv se v rámci českého právního řádu nejedná o žádnou novinku, jelikož je tento soud výlučně příslušný také pro vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, nemusí se toto řešení jevit jako zcela vhodné. S ohledem na svou územní působnost může být přetížen,“ varuje Duffek.
Spotřebitelské organizaci dTest, jež by měla v tuzemsku hromadné žaloby za poškozené zákazníky podávat, vadí, že na rozdíl od původní verze už nebude mít přístup ke všem dokumentům, ale jen k některým důkazům. „Je to další oslabení pozice žalobce, zejména jim budou chybět různé elektronické dokumenty v držení žalovaného,“ říká vedoucí právního oddělení dTestu Petr Šmelhaus.
Další novinka zúží okruh těch, kdo budou moci hromadné žaloby podávat. Zatímco původně to mohla být spotřebitelská organizace, která v Česku působí aspoň tři roky, nově to budou jen neziskové organizace, jež jsou na trhu minimálně pět let. Podmínka má zamezit tomu, aby vznikaly nové firmy, které by si z podávání hromadných žalob mohly udělat byznys třeba k vydírání konkurence.
Beze změny naopak zůstává způsob, jakým se budou moci lidé do hromadné žaloby zapojit. Poškození klienti se budou muset k žalobě sami aktivně přihlásit. Právě to spotřebitelské organizace dlouhodobě kritizují – podle nich se lidem nevyplatí kvůli škodě za pár stovek korun hledat v rejstříku, zda se v podobném sporu nechystá hromadná žaloba.
Druhou možností je, že budou do žaloby zahrnuti všichni poškození automaticky. Kdo se sporu nebude chtít účastnit, musel by se odhlásit. Kromě zástupců spotřebitelů se tento model více zamlouvá i Pirátům – v připomínkách k zákonu v lednu navrhovali, aby u škod do tří tisíc korun fungoval tento odhlašovací způsob.
Zavedení hromadných žalob nařizuje Česku evropská směrnice. Využít by je mohli třeba klienti zkrachovalého dodavatele energií Bohemia Energy, řidiči vozů Volkswagen v kauze Dieselgate, uplatnit by se mohly i v případě dvojí kvality potravin.
Nová verze návrhu zkracuje dobu, již mají poškození klienti pro přihlášení k žalobě.