Někteří politici vyzvali ČNB, aby varovala veřejnost před důsledky neplatnosti pojistných smluv. Má také zajistit, aby si pojišťovny nebraly ve smlouvě nesjednané poplatky. ČNB s poukazem na svou nezávislost výzvy odmítá.
Jeden z hlavních aktérů příběhu (ne)platnosti smluv investičního životního pojištění – Generali Česká pojišťovna (GČP) – zřejmě změnil strategii. Místo utkání s klienty v soudní síni se snaží případné roztržce předejít tím, že klientům nabízí podpis dodatku.
SZ Byznys má text dodatku k dispozici. Má více než 22 stran a kromě dosavadní rekapitulace pojistného vztahu se v něm mimo jiné uvádí i to, že pokud bude původní smlouva označena za neplatnou, tento dodatek ji de facto nahrazuje.
Co se v dodatku smlouvy s Generali Českou pojišťovnou také píše
Pro případ, že by Pojistná smlouva či její část i ve znění tohoto Dodatku byla nebo se stala neplatnou či byla stižena obdobnou vadou, považuje se tento Dodatek za dohodu o narovnání závazků z Pojistné smlouvy a uzavření nové pojistné smlouvy se zpětnou účinností ke dni uzavření Pojistné smlouvy a se stejným obsahem, který vyplývá z Pojistné smlouvy, a to ve znění všech dodatků a se změnami vyplývajícími z tohoto Dodatku, jehož nedílnou součástí jsou i Pojistné podmínky. Veškerá plnění poskytnutá podle Pojistné smlouvy se považují za plnění poskytnutá podle této nové pojistné smlouvy.
„Z ustanovení 8.4. Dodatku vyplývá, že pokud bude smlouva neplatná a klient podepíše dodatek, uzavře v podstatě novou pojistnou smlouvu a vzdává se veškerých nároků spojených s neplatností dříve uzavřené pojistné smlouvy,“ míní Přemysl Bartoš, advokát kanceláře DP Partners.
Podle mluvčí pojišťovny Ivany Buriánkové je cílem uzavírání dodatků s klienty modernizace starých pojistných smluv a jejich převedení do režimu nového občanského zákoníku. Ten začal být účinný od ledna 2014.
„Důvodem tohoto našeho kroku je modernizace starých pojistných smluv, kdy klientům, kteří mají smlouvy sjednané před účinností nového občanského zákoníku, nabízíme jejich převod do režimu tohoto novějšího právního předpisu,“ uvedla.
„Předchozí legislativa pochopitelně nereflektovala aktuální trendy současného přístupu k ochraně spotřebitele a zveřejňování informací. Řada věcí tedy nebyla tak exaktně formulována, jako je tomu v novém občanském zákoníku, což mohlo být v některých situacích důvodem zbytečných nedorozumění,“ dodala.
Doplnila, že možnost převedení smluv do režimu nového občanského zákoníku pojišťovna konzultovala s členem Legislativní rady vlády Petrem Bezouškou i právními kancelářemi.
Buriánková přitom zároveň odmítá, že by původní smlouvy byly neplatné. „Generali Česká pojišťovna vždy postupovala v souladu se zákonem a řídila se právní úpravou platnou v době uzavírání smluv,“ konstatovala.
Spolek Podvedení klienti loni v lednu otevřel poškozeným klientům možnost se u pojišťoven domáhat nároků ze smluv investičního životního pojištění. Pojišťovny nabízející investiční pojistky však tvrdí, že uzavřené smlouvy jsou v pořádku. Rozhodnutí finančního arbitra a soudů o nesprávně účtovaných poplatcích v investičním pojištění se mohou podle člena výboru spolku Jiřího Chvojky týkat dvou milionů pojistek.
K ráznějšímu přístupu v této problematice začátkem června vyzval Českou národní banku, která trh s pojistkami reguluje, Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny a také senátor Jiří Oberfalzer.
Centrální banka ovšem výzvy odmítla s tím, že vzhledem k její nezávislosti jí nepřísluší přijímat pokyny ke své činnosti od kohokoli včetně orgánů moci zákonodárné.
„S veškerým respektem k Poslanecké sněmovně a jejím orgánům se neztotožňujeme s tím, co hospodářský výbor odsouhlasil ve svém usnesení, které nemá žádnou právní závaznost,“ přidává se Milada Veselá za Českou asociaci pojišťoven (ČAP).
Výzva některých politiků k řešení kauzy investičních životních pojištění
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny 10. 6. 2021 mimo jiné:
- vyzval ČNB, aby neprodleně varovala veřejnost před důsledky neplatnosti pojistných smluv a aby z pozice regulátora neprodleně zajistila, že pojišťovny nebudou krátit pojistné plnění o nesjednané srážky, popřípadě nebudou nadále inkasovat pojistné z neplatných pojistných smluv.
- Vyzval ministryni financí, aby bezodkladně zveřejnila možné dopady systémové neplatnosti smluv investičního životního pojištění na státní rozpočet, zejména v případě vracení daňových bonusů ze strany právnických i fyzických osob.
Místopředseda Senátu PČR Jiří Oberfalzer (ODS) 11. 6. 2021 mimo jiné:
- apeloval na vedení ČNB, aby začalo vážně vnímat množící se rozsudky soudů o neplatnosti těchto pojistných smluv a konečně informovalo spotřebitele o možných důsledcích právních vad pojistných smluv či dokonce jejich možné neplatnosti.
ČNB ústy své mluvčí Petry Vodstrčilové k uvedeným výzvám politiků pouze obecně uvedla, že důsledně monitoruje soudní rozhodovací praxi v oblasti pojistných smluv životního pojištění a zohledňuje ji v rámci výkonu dohledu nad pojišťovnami.
„Při této činnosti ČNB zejména posuzuje, zda a jak pojišťovny sledují, vyhodnocují a promítají závěry relevantní judikatury do své činnosti za účelem řádného řízení právních rizik, a to mimo jiné i v oblasti správy pojištění,“ popisuje Vodstrčilová.
„Zjištění z této dohledové činnosti ČNB bilaterálně komunikuje s jednotlivými pojišťovnami a jsou podkladem pro přijímaná opatření v mezích jejích kompetencí, a to jak z hlediska dohledu v oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele, tak dohledu obezřetnosti, tedy jak v zájmu pojistníků, tak zachování finanční stability,“ doplnila.
Hromadné žaloby
ČNB i pojišťovací domy dlouhodobě opakují, že i když pojišťovny konkrétní spory prohrají, nelze zneplatnění smlouvy aplikovat plošně na všechny podobné smlouvy.
To se nezmění, dokud nebude v Česku fungovat institut hromadné žaloby. Návrh na jeho zavedení je ale víc než rok u ledu.
Vláda předložila návrh zákona o hromadném řízení Poslanecké sněmovně loni v březnu. První čtení návrhu bylo zahájeno letos v únoru, bylo ale přerušeno. „Původně navrhovaná účinnost návrhu byla 1. ledna 2022,“ informoval mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Když už na soud dojde, například Generali Česká pojišťovna se podle dostupných informací snaží o mimosoudní řešení.
Advokátní kancelář DP Partners, která v posledním roce ukončila 42 sporů, ve kterých zastupovala klienty proti GČP, předkládá své statistiky. V 76 procentech případů byla podle advokáta Přemysla Bartoše soudní pře zastavena, protože GČP nároky uhradila v plné výši. Ve 14 procentech byli klienti úspěšní jen zčásti a v 5 procentech řízení vzdali v jeho průběhu. Ve zbylých 5 procentech soudy o nárocích klientů nerozhodovaly kvůli námitce promlčení.
„Vycouvá z více než 90 procent soudních sporů,“ tvrdí Bartoš. Jediné spory, které nechá podle advokáta GČP proběhnout, jsou ty, kde se může se spolehnout na tzv. procesní ekonomii, kdy se soud nárokem nezabývá a konstatuje rovnou promlčení.
„Úlohou pojišťovny není vedení soudních sporů, potažmo vytváření judikatury, ale poskytování pojistné ochrany a plnění z pojistných smluv,“ komentovala to Ivana Buriánková.
„Vleklé soudní spory nejsou v zájmu ani klienta, ani pojišťovny. V případě, že je klient nakloněn jakémukoliv kompromisu, je pojišťovna otevřená jednání a mimosoudnímu narovnání,“ přidává se mluvčí ČAP Milada Veselá.
Autor : EVA MONIOVÁ
Tag : Životní pojištění