Pamatujete si reklamu na „takové lepší spoření“? Populární kampaň na investiční životní pojištění má na svědomí Česká pojišťovna. Lidé byli masírováni řečmi o tom, jak je skvělé se pojistit a zároveň si něco spořit, to celé v jednom produktu.
„Investiční životní pojištění se běžně nabízelo jako spořící, respektive investiční produkt s vysokým zhodnocením. Smlouva standardně neobsahovala žádná pojištění nad rámec minima, které příslušná pojistná smlouva umožňovala, ani připojištění. Sousloví životní pojištění je potom marketingovým názvem a spolu s možností daňových odpočtů se z něj stává ‚dokonalý‘ produkt. Hlavním problémem této ‚dokonalosti‘ je plejáda vysokých poplatků,“ vysvětluje analytik Michal Procházka, který prostudoval tisíce uzavřených pojistných smluv napříč celým trhem.
„Investičko“ tak bylo terno nikoli pro pojištěného, ale hlavně pro finančního poradce, který si odnášel provizi ve výši i přes 200 procent ročního pojistného. A samozřejmě pro pojišťovnu, která inkasovala zmíněné poplatky. Ty se mohly u některých produktů pohybovat i ve výši pětiny zaplaceného pojistného.
Obecně podle odborníků platí: pokud chcete zhodnotit peníze, nedělejte to přes pojistku. Skoro nikdy se to nevyplatí. Pojištění má sloužit ke krytí rizik.
„Investiční životní pojištění je kočkopes, který dobře slouží zejména k obohacení takzvaných finančních poradců, ve skutečnosti provizních prodejců finančních produktů,“ tvrdí ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podle něj je zpravidla výhodnější založit si životní pojištění bez investiční složky a k tomu investovat na finančních trzích, zcela odděleně od produktu životního pojištění.
Ani podle ČNB není investiční životní pojištění určeno primárně ke zhodnocení finančních prostředků, ale plní především funkci pojistné ochrany. „V tomto ohledu Česká národní banka činila a činí kroky k zamezení nabízení tohoto typu pojištění jako spořícího produktu,“ uvedla mluvčí centrální banky Denisa Všetíčková.
Ve svém úředním sdělení z roku 2014 ČNB potvrdila, že pokud má zájemce zájem pouze o investici či dokonce o spoření, není investiční životní pojištění vhodným produktem, neboť se jedná o produkt pojistný, nikoliv spořící či pouze investiční.
Propagace investičního životního pojištění
- Má obsahovat zřetelné upozornění, že existuje riziko kolísání aktuální hodnoty investice (investiční složky), a že tudíž obvykle není zaručena návratnost původně investované částky.
- Nemá zamlčovat fakt, že se jedná o pojistný produkt.
- Nemá zaměňovat pojmy „investice“ a „spoření“.
- Pojištění nemá být klamavě přirovnáváno k produktům II. pilíře důchodového systému.
Česká asociace pojišťoven (ČAP) produkt hájí s tím, že je třeba vydržet. „Investiční životní pojištění je dlouhodobým produktem a vyplácí se v dlouhodobém horizontu. V případě, že se klient po pár letech rozhodne smlouvu zrušit, nebývá to pro něj výhodné,“ uvedl šéf ČAP Jan Matoušek.
Nula na smrt
Zvlášť nesmyslné jsou smlouvy s nízkými pojistnými částkami, kde jde všechno nebo skoro všechno „na spoření“. „Je zcela absurdní, že řada pojišťoven si dovolila přijímat do pojištění pojistné smlouvy s nulovou pojistnou částkou na úmrtí bez dalších připojištění,“ podotýká Procházka.
Člověk platí pojistné a pojišťovna strhává poplatky. Podle Procházky přitom její klient nepožívá žádnou pojistnou ochranu. V případě té nejhorší pojistné události, tedy smrti, by během prvních dvou let (kdy se z pojistného splácí provize poradci) nikdo z rodiny nedostal ani korunu nebo úplné minimum, i kdyby bylo pojistné jakkoli vysoké, míní analytik.
Z ekonomického hlediska tedy nejde o pojištění. To uznal i finanční arbitr, když v průlomovém rozhodnutí na začátku letošního roku vytkl pojišťovně Axa, že sjednala pojištění s nulovou částkou na pojištění rizika smrti. Podle arbitra smlouvou bez pojistné složky pojišťovna nepřebírá pojistné riziko a nejedná se tudíž o pojistnou smlouvu. Smlouvu arbitr označil za neplatnou.
Axa ovšem nebyla jediná, podle Procházky toto „pojištění bez pojištění“ sjednávaly i další pojišťovny, hlavně Uniqa a ČSOB Pojišťovna.
„Smlouvy s nulovou částkou na dožití byly uzavírány zcela v souladu s legislativou a klient si byl vědom, jaké pojištění si vybral, přičemž si mohl zvolit i jiné nastavení smlouvy,“ hájí pojišťovny šéf jejich asociace Matoušek.
„Light“ verzí těchto pojistných smluv jsou smlouvy s dvou až desetisícovoučástkou na smrt bez dalších připojištění. Pojišťovna tak nese pojistné riziko v podstatě jen do doby, než pojistné převýší tuto minimální pojistnou částku. A v situaci, kdy se pojistné pohybuje v řádu tisíců korun, to může být opravdu krátká doba.
„Dvoutisícová pojistná částka pro případ úmrtí byla specialitou Generali pojišťovny. Desetitisícové pojistné částky distribuovalo mnoho dalších jako Česká pojišťovna, Kooperativa, Aviva, Amcico/Metlife či ING (dnes NN),“ tvrdí analytik Michal Procházka.
Pojišťovny: Klient to tak chtěl a zákony nám to umožnily
Podle expertních odhadů jsou na trhu stovky tisíc smluv s podobnými parametry. Jak podotýká ČNB, investování v rámci životního pojištění se vždy musí posuzovat ve vztahu ke konkrétnímu pojistnému produktu, respektive pojistné smlouvě. Pokud má někdo pochybnost, může se obrátit buď na finančního arbitra nebo od příštího roku na ombudsmana České asociace pojišťoven.
„Krom toho v rámci ČAP působí nezávisle i Etický výbor, na který se může kdokoliv obrátit, bude-li se domnívat, že došlo k porušení kodexu etiky,“ informoval Matoušek.
Etický kodex obsahuje například ustanovení, podle kterého nesmí pojišťovací zprostředkovatelé klientům uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace nebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Pokud někdo prezentuje pojištění jako výhodné spoření, které vydělá, z laického pohledu to vypadá jako porušení tohoto kodexu.
Redakce výše uvedené pojišťovny oslovila s dotazem, proč akceptovaly smlouvy s nulovými nebo řádově tisícovými pojistnými částkami na smrt bez dalších připojištění. V odpovědích se objevovaly odkazy na legislativu, která to umožňovala nebo preference klienta a možnost upravit si parametry smlouvy během jejího trvání. Níže najdete reakce pojišťoven, které odpověděly.
Odpovědi pojišťoven
Proč jste akceptovali smlouvy s nulovými nebo řádově tisícovými pojistnými částkami na smrt bez dalších připojištění?
Česká pojišťovna
„Česká pojišťovna nemá v portfoliu životní produkty s nulovou pojistnou částkou na pojištění smrti. Všechny smlouvy životního pojištění v portfoliu České pojišťovny byly sjednány dle platné legislativy a v souladu s požadavky klientů. Konstrukce těchto produktů byla také předmětem posouzení a kontrol dohledových orgánů, a to bez jakýchkoliv výzev k nápravě v uvedené oblasti.“
ČSOB Pojišťovna
Neexistuje žádná neplatnost celých balíků smluv. Nálezy finančního arbitra nejsou precedenty, ani rozhodnutí podle kterých by se měly řídit soudy. Vedle rozhodnutí finanční arbitryně existují i rozhodnutí soudů, která absolutní neplatnost pojistných smluv zásadně odmítají. Naše pojišťovna smlouvy investičního životního pojištění považuje zcela jednoznačně za platné a plní veškeré své povinnosti ze smluv vyplývající – poskytujeme klientům pojistnou ochranu, vyplácíme pojistná plnění v případě vzniku pojistné události, vystavujeme potvrzení pro daňové účely a také inkasujeme pojistné.
Generali
„Generali pojišťovna smlouvy s nulovou pojistnou částkou na rizika ve svém portfoliu investičního pojištění nemá. Všechny smlouvy životního pojištění vždy uzavíráme podle platné legislativy, pod dozorem dohledových orgánů a především po odsouhlasení parametrů smlouvy klientem.“
Kooperativa
„V každé životní situaci si klienti volí rozsah rizik, která aktuálně potřebují. Mladý člověk bez rodiny nemá důvod si sjednávat vysoké částky na smrt, ale zajišťuje se zejména pro případ úrazu nebo vážného onemocnění. Požadavek na vyšší částky pojištění smrti přichází až s rodinou nebo hypotékou. Také se klient může dočasně dostat do životní situace, že nemá závazky a v daném období pojištění nepotřebuje. Jedná-li se o dočasný stav, pak není ideální zrušit celé pojištění, ale jen snížit připojištění či jej odsjednat.“
MetLife (dříve Amcico a Aviva)
„Pojišťovna MetLife při uzavírání pojistných smluv vždy postupovala v souladu se zákony upravujícími oblast pojišťovnictví a uzavírání pojistných smluv, přičemž vždy respektovala zásadu smluvní volnosti stran, což se týká i smluv o investičním životním pojištění.“
NN (dříve ING)
„Česká legislativa upravující oblast životního pojištění definuje i kategorii životních pojistných produktů tzn. ‚na dožití‘, kde základním rizikem je riziko dožití se daného věku. Není tedy nutné, aby smlouva o životním pojištění obsahovala krytí rizika smrti, české právo zná i riziko dožití. Dané smlouvy vždy klientům umožňovaly uzavřít si krytí celé škály rizik i v dalších letech trvání pojištění. Co se týče samotných smluv s nulovou pojistnou částkou, ty si klienti nejčastěji sjednávali v případech, kdy chtěli využít možnost čerpání příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění a krytí rizik již měli zajištěné jinou smlouvou. Možnost nastavení krytí rizik na nulovou pojistnou částku tak pro ně byla atraktivní, jelikož nechtěli znovu platit rizikové pojistné za ochranu, kterou už měli zajištěnou. Tato praxe byla na českém trhu na začátku milénia zcela běžná a nebyla nijak v rozporu s legislativou, což dokládá i fakt, že tento typ produktu byl a stále je podporovaný státem. Nicméně vše se v čase vyvíjí, legislativu a její interpretaci v praxi nevyjímaje, a proto v dalších letech naše pojišťovna přistoupila k úpravě konstrukce tohoto produktu, přičemž pojistná částka na smrt je na smlouvě vždy sjednána v nenulové výši a kryje minimálně náklady spojené s potenciálním pohřbem.“
Uniqua
„Pojišťovna Uniqua nemá ve svém portfoliu žádnou smlouvu, kde by nebyla poskytována pojistná ochrana. Ve všech produktech je v průběhu trvání smluv stanovena minimálně určitá úroveň pojistné ochrany, aby si kontrakt zachoval charakter pojistné smlouvy. V různých etapách svého života potřebuje klient pojistnou ochranu v různém rozsahu a proto částku pro případ úmrtí v průběhu trvání klienti snižují a naopak zvyšují. Pokud produkt takovouto variabilitu pojistné ochrany umožňuje, musí být určitá hodnota prostě stanovena jako minimální mez pod kterou klient/zprostředkovatel nemůže při nastavení smlouvy klesnout. Při stanovení její výše se musí zohlednit právě to, zda daný produkt ještě zachovává charakter pojistné smlouvy. To vše v mezích platné legislativy a pod průběžnou kontrolou dohledu nad činností pojišťoven. Výše tohoto povinného minima je kontrolována i auditem, protože pokud by se při určité hladině již nejednalo o pojistnou smlouvu, tak by musely být vedeny odchylně i účetní záznamy o takovýchto kontraktech.“