Neplatné smlouvy investičního životního pojištění mohou způsobit, že klienti pojišťoven budou státu vracet desítky miliard korun, varuje člen výboru spolku Podvedení klienti Jiří Chvojka. Peníze by následně museli po pojišťovnách vymáhat, říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Letos podle Chvojky poprvé pojišťovny záměrně a vědomě neříkají klientům pravdu. „Zjednodušeně řečeno, letos by se měl zeptat každý svého daňového poradce, jestli si může po rozsudcích Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a zejména Evropského soudního dvora odečítat daňovou výhodu. Podle tisíců judikátů bych to nedoporučoval,“ říká sám podvedený klient Jiří Chvojka.
Co se vlastně stalo, že je okolo investičního životní pojištění opět takové horko?
Zjednodušeně řečeno se nám po deseti letech podařilo prolomit u českých i evropských soudů tři hlavní problémy. Soudy dnes uznávají z úřední povinnosti, že smlouvy jsou neplatné, protože smluvní ujednání byla nejasná. Zjednodušeně řečeno jste jako klient – já byl jedním z nich – neměli možnost zjistit, že první dva roky budete platit místo investice a pojištění poplatky zprostředkovatelům za to, že vás „ulovili“.
Pak jste další roky místo investice platili poplatky pojišťovnám za udržování účtu a správu investic. Ve výsledku to údajné spoření na důchod nemohlo ani po dvaceti letech splátek vydělat. A všechny soudy až po Evropský soudní dvůr to odmítly jako nekalou obchodní praktiku.
Proč jsou smlouvy podle vás neplatné?
Jsou neplatné podle tisíců rozhodnutí soudů. Kdyby tady existoval institut hromadných žalob, tak je to dávno vyřešeno podobně jako v Nizozemsku. Hodně to zjednoduším. Zaprvé jste jako klient proti pojišťovně neměl jednoduché a nemohl zjistit výši poplatků, které skutečně budete platit. Zadruhé, až po uzavření smlouvy přibyly poplatky, které se podařilo soudům zjistit až po řadě let. A zatřetí, pojistné plnění bylo často tak malé, že jste na pojistném zaplatil víc, než kolik jste v případě pojistné události mohl dostat. Čili to nebylo pojištění. A těch problémů bylo mnohem víc. Dlužno dodat, že se to netýkalo zdaleka jen Česka.
Jak je možné, že to takto roky fungovalo?
Zaprvé to bylo velké lobby ze strany pojišťoven. Svůj podíl na tom má i minulé vedení České národní banky především v oblasti pojišťovnictví a konečně nefungoval finanční arbitr a ministerstvo financí. Finanční arbitr má ze zákona rozhodnout do 90 dnů, ale trvalo to mnohdy roky. Já jsem byl odpovědný za ochranu spotřebitele na Energetickém regulačním úřadu, ale za tohle bych dostal výpověď na hodinu.
Jak velký je tedy problém s IŽP?
V tuto chvíli existují asi dva miliony aktivních smluv a dalších až deset milionů smluv již ukončených. Klienti si za ně každý rok mohou snížit daňový základ o 24 tisíc korun a další stovky tisíc až miliony korun je to u firem. Závazek jednoho člověka za čerpání na neplatných pojistných smlouvách je za deset let 144 tisíc korun, u firmy se sto takovými zaměstnanci je to za stejné období přes 7,5 milionu.
Bude se to týkat jenom jednotlivců anebo i firem?
Některé případy už proběhly, navíc podle našich informací hospodářský výbor dostal už v roce 2021 od ministerstva financí dopis, že budou přezkoumávat platnost těchto smluv plošně. Stát to pak vymůže velmi rychle. Lidé a firmy budou ale muset peníze požadovat po pojišťovnách.
Ale chce to stát vymáhat?
Už v roce 2021 to ministerstvo financí potvrdilo a od té doby to zkoumá. Podle našich informací se tomu věnuje Komora daňových poradců. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny to považuje za vážný problém, mluvíme tu o desítkách miliard korun každý rok. Navíc teď v legislativním procesu prochází tzv. Dlouhodobý investiční produkt, kterým podle všech indicií nahrazují pojišťovny právě produkt investičního životního pojištění a pokusí se přemluvit klienty, aby tím neplatné smlouvy převedly jinam.
