Pojištění od České pojišťovny: „spoření“, které nemělo nikdy vydělat !!
Možná stovky tisíc klientů v minulosti uzavřely své pojistné smlouvy „na spoření“. Pojišťovny a sítě zprostředkovatelů se předháněly v tom, jak lépe vzbudit zájem lidí a teze o „takovém lepším spoření“ létaly mediálním prostorem sem a tam. Navíc, se státní podporou v podobě daňových odpočtů. Spolek Podvedení klienti nyní na Českou pojišťovnu podává hromadnou žalobu.
Právě argument o lepším spoření vedl muže z Prahy (přál si zůstat v anonymitě, redakce jeho totožnost ale zná – pozn. red.) před více než deseti lety k uzavření pojistné smlouvy s Českou pojišťovnou (ČP). Zprostředkovatel z OVB Allfinanz mu doporučil investiční životní pojištění Dynamik.
Česká pojišťovna nebyla jediná, kdo „lepší spoření“ nabízel. Podobný produkt měla v nabídce většina ostatních pojišťovacích domů.
Smlouvu muž uzavřel na 17 let, s minimálním krytím rizika, a to pouze kvůli zhodnocení svých peněz, které měsíčně pojišťovně posílal. Měsíční pojistné dosahovalo řádu tisíců, později desetitisíců korun měsíčně. Přitom byl pojištěn na pouhých 10 tisíc v případě smrti, vše ostatní, tedy více než 80 procent měsíčního pojistného, šlo na investice.
Spolek Podvedení klienti podává hromadnou žalobu na Českou pojišťovnu, jeden z klientů zároveň i trestní oznámení na Českou národní banku (ČNB).
„ČNB navzdory svým zákonným povinnostem i rozsáhlým pravomocím nezakázala České pojišťovně pokračovat v protiprávním jednání poškozujícím spotřebitele, jako je například účtování nesjednaných nákladů a poplatků na smlouvách životního pojištění. Tím se ČNB mohla dopustit trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti,“ tvrdí advokát Miroslav Němec.
Pravomocná rozhodnutí finančního arbitra a soudu se svými důsledky mohou dotýkat dvou milionů pojistných smluv.
Smlouvu muž uzavřel na 17 let, s minimálním krytím rizika, a to pouze kvůli zhodnocení svých peněz, které měsíčně pojišťovně posílal. Měsíční pojistné dosahovalo řádu tisíců, později desetitisíců korun měsíčně. Přitom byl pojištěn na pouhých 10 tisíc v případě smrti, vše ostatní, tedy více než 80 procent měsíčního pojistného, šlo na investice.
Jak vyplývá z údajů ČP zaslaných klientovi a ze simulace analytika Michala Procházky, poplatky spojené se smlouvou měly dosáhnout téměř poloviny. Tedy, místo aby muž vydělal, měla ho smlouva na poplatcích a nákladech stát bezmála polovinu toho, co by České pojišťovně poslal na pojistném. Je to vidět na grafu níže. Původně měla smlouva trvat skoro dvě desetiletí, když se ale muž dozvěděl, jak nevýhodná je, ukončil ji předčasně.
Bilance? Muž celkem České pojišťovně zaplatil skoro dva miliony korun. Místo očekávaného zhodnocení však na účtu bylo skoro o půl milionu míň. Smlouva ani vydělat nemohla. Jen na poplatky pojišťovně a provizi poradci padlo přes 350 tisíc korun. A podílové fondy, do kterých šla investiční složka po odečtení poplatků, měly průměrný roční výnos od založení 1,15 a -4,67 procenta.
Z teoretických výpočtů Michala Procházky vyplývá, že aby se smlouva za 17 let dostala vůbec do plusu, musel by roční výnos dosáhnout aspoň 7 procent. Teprve tolik by dokázalo vykrýt všechny poplatky. A teprve tehdy by na tom muž byl stejně, jako kdyby peníze původně dal na konzervativní bankovní termínovaný vklad se zhodnocením 1 procento.
Takové pojistné smlouvy uzavřely podle výročních zpráv České pojišťovny v letech 2005 až 2013 až stovky tisíc klientů. Proč se investiční životní pojištění prodávalo jako spoření (což později ČNB označila za klamavou praktiku) a slibovaly se kladné výnosy?
Mluvčí ČP Ivana Buriánková to hází zčásti na finanční krizi: „Modelace podílů na výnosech, která byla předkládána klientům při uzavření pojistné smlouvy, byla ukázkou pravděpodobného průběhu pojištění. Modelace vycházely z dostupných historických dat a zohledňovaly výnosy z předcházejících let. Ty dosahovaly uvedené výše, a jevily se tak jako reálné. Globální finanční krize však způsobila výrazný propad cen investičních aktiv většiny finančních instrumentů a měla samozřejmě dopad i na finanční trhy v České republice. To se potom projevilo nižší rentabilitou investic, což mělo pochopitelně dopad i na investiční životní pojištění.“
Zčásti za to podle ní mohou tehdejší standardy na trhu. „Jednalo se o situaci na celém trhu, nikoliv o specifické chování České pojišťovny. Modelace měla v části zhodnocení informativní charakter. O tom, že se jedná o demonstraci pravděpodobného průběhu kapitálové hodnoty pojištění byli klienti řádně informováni,“ uvedla Buriánková.
Česká pojišťovna však léta nezveřejňovala strukturu a výši poplatků a nákladů spojených s pojištěním. Kdyby ano, uzavírali by klienti takové smlouvy?
„O existenci počátečních a správních nákladů informovala Česká pojišťovna korektně každého klienta. O jejich existenci a dopadech do pojištění informovaly pojistné podmínky,“ konstatovala Buriánková.
„Před sjednáním smlouvy byla každému zájemci o pojištění předložena modelace pojistné smlouvy, ze které se dozvěděl informace týkající se jak vývoje kapitálové hodnoty, tak vývoje odkupného, a tedy i vlivu nákladů na jeho pojistnou smlouvu. O modelaci, včetně podrobného rozpisu nákladů, si klienti mohli a mohou zažádat také sami, a to kdykoliv v průběhu jejich pojištění,“ pokračuje mluvčí ČP.
Finanční arbitr ovšem vydal již desítky nálezů nálezů, kde rozhodl o neplatnosti ujednání o nákladech a poplatcích a o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny jako celku. Nutno doplnit, že proti rozhodnutí arbitra se může pojišťovna i klienti bránit u soudu.
Podnikat v pojišťovnictví se dosud vyplatilo. Z obchodního rejstříku vyplývá, že ČP za loňský rok vykázala zisk 3,964 miliardy korun. Z toho 3,567 miliardy firma formou dividendy vyplatí svému jedinému akcionáři, tedy holandské firmě CZI Holdings N.V, která patří do Generali CEE Holdingu. Je otázka, kolik ze zisku ukrojí soudní spory, kde bude ČP své smlouvy obhajovat.
Autor: Eva Moniová